Rubrika: Napsali o mně

Olga Jelínková jako Lucia di Lammermoor v Lipsku

„…..V titulní úloze se (poprvé od svého debutu v roli na jevišti olomouckého divadla před pěti lety) objevila česká sopranistka Olga Jelínková, která je v Lipské opeře už druhou sezonu členkou ansámblu. O jejích dlouhodobých pěveckých i představitelských kvalitách patrně není třeba naše milovníky opery podrobně informovat a díky jejím aktuálním úspěchům v rolích Královny noci v Kouzelné flétně nebo Violetty v Traviatě už se o nich mohlo přesvědčit i její saské publikum. Jeho očekávání nyní dokázala sopranistka podle mého názoru naplnit i jako Lucie z Lammermooru. Jak už bylo řečeno, interpretka Donizettiho hrdinky by měla být ve svém oboru virtuoskou – a tou Olga Jelínková se svou pěveckou technikou a elegancí, intonační jistotou, dokonalými koloraturami a vyrovnaným výkonem ve všech polohách bez pochyby je. Sopranistka je ale přesvědčivá i herecky: už v její první velké scéně v prvním dějství Regnava nel silenzio / Quando rapito in estasi probleskují obavy a předtuchy z jejího dalšího osudu a v následném duetu s Edgardem jako by se jednalo především o loučení s posledními okamžiky štěstí v jejím životě. Chmurnou budoucnost skutečně potvrdí Luciin dramatický duet s bratrem Enricem, v němž se dívka podrobí síle a souhlasí s vynuceným sňatkem. Oblékání do svatebních šatů pojímá Olga Jelínková s dobře ztvárněným zoufalstvím spíše jako navlékání pohřebního rubáše a celý proces pak korunuje svým příchodem ke snoubenci Arturovi s černým závojem. Očekávaným vrcholem představení se stala Luciina scéna šílenství ze třetího aktu Ohimè! Sorge il tremendo fantasma… Ardon gli incensi. Na stole, na němž předtím Arturo s Enricem a Lucií podepisovali svatební smlouvy, doslova přijíždí zakrvácená nevěsta středovým portálem na jeviště, nad nímž trůní obří měsíc v úplňku. Prakticky celou scénu absolvuje Olga Jelínková na stole v kleče a působí téměř jako hrůzný přízrak, který se vznáší nad vyděšenými účastníky předchozího svatebního veselí. Zpěvaččino herecké pojetí je velmi působivé – její Lucie je zcela ve svém snovém světě, své okolí už nevnímá a nebezpečná je jen sama sobě hrou s nožem, jímž zavraždila svého manžela. Před výkonem Olgy Jelínkové je zkrátka třeba uznale smeknout, a to zejména při vědomí minima zkoušek na představení, které vinou současných pandemických komplikací pěvkyně před svým vystoupením absolvovala……“

Robert Rytina, Klasikaplus.cz

https://www.klasikaplus.cz/reflexe-2/item/6784-uplnek-s-krvavou-nevestou-olga-jelinkova-jako-lucia-di-lammermoor-v-lipsku

Sopranistka Olga Jelínková se dočká snové koloraturní titulní role Lucie di Lammermoor v Lipsku

V produkci německé Oper Leipzig můžeme českou sopranistku vídat v titulní roli šílené Lucie di Lammermoor od 10. února.

Pokud patří některá role ke „svatému grálu“ koloraturního sopránového oboru, pak je to právě postava Lucie di Lammermoor ze stejnojmenné opery Gaetana Donizettiho. A v německém Lipsku se jí chopí sopranistka, která budovala svou kariéru špičkové koloraturní pěvkyně trpělivě a s jistotou. Olga Jelínková se po nucené pauze, během níž divadla v Sasku nehrála, vrací v plném lesku v prubířském repertoáru belcantového pěveckého oboru: „S Luciou di Lammermoor máme spojeny především neopakovatelné interpretace královen belcanta – Joan Sutherland, Marii Callas či Edity Gruberové,“ říká Olga Jelínková. „Tragický osud mladé dívky ze šlechtické rodiny, inspirovaný skutečnou historickou událostí z r.1669, propůjčuje její koloraturní pěvecké lince stále se stupňující závažnost, od zamilované dívčí radosti až po těžké schizofrenní stavy šílenství, geniálně zachycené každou jednotlivou hudební frází. Ač je Lucia sotva odrostlé děvčátko, jejím interpretkám může být pouze ke cti nějaká ta vlastní životní zkušenost, protože interpretačně je to opravdu výzva. Vtipné je, že do role mého milovaného Edgarda byl v lipském provedení obsazen zpěvák, který se jmenuje Arthur Espiritu, zatímco já se coby Lucia musím vdát za nenáviděného Artura…člověka to občas plete,“ žertuje sopranistka.

Hudebního nastudování se ujal Antonino Fogliani, režie Katharina Thalbach.

Reprízy budou následovat do konce sezony:

https://www.oper-leipzig.de/en/programm/lucia-di-lammermoor/92245

Olga Jelínková postavu Lucie di Lammermoor zpívala i před pěti lety v divadle v Olomouci, od té doby se přesunula postupně z českých jevišť na ta německá, postupně působila zejména v Saarbrückenu, Mannheimu či Berlíně.

V Opeře v Lipsku má dále ve svém repertoáru role, jako jsou Královna noci v opeře Kouzelná flétna, Violetta Valéry v opeře La traviata, ale i seznam wagnerovských rolí: „Richard Wagner uměl psát i pro lehčí hlasy, jako mám já. Lipsko je rodištěm Richarda Wagnera a v létě 2022 zde na jeho počest odehrají během tří týdnů všech třináct Wagnerových oper. Postupně mě tedy různé role v jeho operách opravdu čekají.“

Více o Olze, včetně termínů vystoupení, najdete na webu: https://www.olgajelinkova.cz/

Olga Jelínková debutuje ve Volksoper

Olga Jelínková pokračuje v úspěšném dobývání evropských operních jevišť. 3. září debutuje ve vídeňské Volksoper. Zároveň ji 8. září čeká premiéra Hraběnky v Mozartově Figarově svatbě v Saarbrückenu.

Září bude pro českou sopranistku Olgu Jelínkovou ve znamení „mozartobraní“. Nejprve zahájí operní sezonu ve vídeňské Volksoper svou vlajkovou rolí – Královnou noci v Mozartrově Kouzelné flétně. V ní se zde představí hned čtyřikrát: 3., 9., 11. a 16. září. Téměř synchronně se převtělí do Hraběnky z Mozartovy opery Figarova svatba, jejíž premiéra proběhne 8. září v německém Saarbrückenu, a poté následují další provedení 15. a 21. a 29. září.

„Do Vídně se moc těším. Dosavadní setkání s budoucími kolegy ve Vídni bylo velmi příjemné, vstřícné, zázemí je vynikající, akustika skvělá, ačkoliv kapacita hlediště je téměř 1400 diváků,“ popisuje Olga. „Výprava vídeňské Kouzelné flétny v režii Helmuta Lohnera je ve stylu 19. století. Myslím, že když vyrazíte z České republiky třeba na prodloužený víkend na toto představení, tak bude spokojená celá rodina – od dětí až po babičky. Produkce běží už od roku 2005 ke vší spokojenosti náročného vídeňského publika. Kromě Prahy nebo Salzburku je Vídeň skutečně osudové Mozartovo město. Doplňuje a umocňuje prožitek z jeho hudby.“ V roce 1791 zde měla Kouzelná flétna světovou premiéru. Spolu s operou Don Giovanni patří k nejmagičtějším Mozartovým operám a je s jejím obsahem i s její tvorbou spojeno mnoho legend a tajemství.

Do trojlístku nejznámějších a nejoblíbenějších Mozartových oper patří i Figarova svatba, kde Olga vytvoří roli Hraběnky a rozšíří si tak svůj pěvecký i herecký rejstřík. „Hraběnka vyžaduje grácii, eleganci šlechtičny. To se projevuje jak v hereckém prožitku, tak i v pěveckých prostředcích, které možná nejsou tak prvoplánově efektní, jako je tomu ve vyloženě koloraturních rolích, ale o to jsou působivější, niternější, “ vysvětluje Olga. „Hraběnka je do určité míry protipólem Královny noci – ačkoliv jde vlastně v obou případech o dospělé, zralé a silné ženy, každá reaguje úplně jinak, jedna s nadhledem a pochopením, druhá má velký sklon k hysterii. Baví mě mezi nimi oscilovat a do každé z nich dávám kus temnoty či světla ze sebe samé.“

České publikum ji i v následující sezoně může spatřit v roli Královny noci v pražském Stavovském divadle.

Špičková koloraturní sopranistka Olga Jelínková se nově objeví v Mozartově opeře věnované lásce a svobodě

Olga Jelínková, která nedávno získala nejužší nominaci Cen Thálie 2015 v oboru Opera – ženy za roli Slavíka ve stejnojmenné opeře Igora Stravinského na jevišti Národního divadla v Praze, nově vstupuje do pražské inscenace Mozartovy opery Únos ze serailu ve Stavovském divadle. Roli Konstance, která je obdařena nespočtem náročných koloratur i dramatičností, bude alternovat se Simonou Houdou Šaturovou a Janou Šrejmou Kačírkovou. Olga Jelínková ve Stavovském divadle v Praze odzpívá všechna nejbližší tři představení: 27. dubna, 18. a 28. května.

Premiéra této inscenace Mozartovy opery Únos ze serailu se uskutečnila 7. května 2011 ve Stavovském divadle v Praze. Žádná z postav není na konci představení tatáž jako na začátku, upozornil belgický režisér pražského provedení Joël Lauwers.

Singspiel Únos ze serailu (Die Entführung aus dem Serail), stojící na začátku Mozartova vrcholného období, vznikl na objednávku císaře Josefa II. pro vídeňský Burgtheater. Slavné Mozartovo dílo je neseno v typicky odlehčené atmosféře, hýří štiplavě rošťáckým i shovívavým humorem, ale dokáže se také – jak je u Mozarta zvykem – zastavit a ztišit v jemných a melancholických pasážích.

Celý článek zde…

Kouzla pro rodiče s dětmi

Nový šéf opery Jihočeského divadla Tomáš Studený to, myslím, vzal za správný konec. Jeho předchůdce nechal soubor až příliš dlouho jen přežívat a v podstatě ho vybydlel. Musí se začít jeho obrodou a nalezením uměleckého programu, kterým by se podařilo znovu do hlediště přitáhnout diváky. A pokud možno najít nové. To jsou, odhaduji, asi hlavní důvody, proč nasadit operu Maurice Ravela Dítě a kouzla o domácnosti, v níž se různé věci pomstí nezbednému klukovi, který je ničil. Že se podařilo takřka ideální představení pro rodinné publikum, je ovšem hlavně dílem SKUTRŮ a jejich výtvarníků. Jako obvykle jejich jevišti dominuje skleněná stěna, za níž sedí pod stromy hráči na bicí, před ní je světlý prostorný pokoj, který se může všemožně proměňovat, umožňuje překvapivé efekty, nečekané vpády postav do dění a je prostě z podstaty hravý. Jako to, co se odehrává v něm, je nečekané, vtipné, barvité. Role nezbedného kluka je rozdělená mezi sopranistku a dětského představitele, malý Ondřej Janeček se stal miláčkem publika (alternujícího Nikolase Harringtona, předpokládám, potká totéž). Nádobí, nábytek, hodiny, hračky a vůbec všechno je personifikováno provokativními veselými nápaditými kostýmy a maskami pěvců, často s vtipným použitím skutečných předmětů, třeba obřími brýlemi. Z krbu vylétne ohnivá Princezna. Nestačila by mi tisková strana, kdybych chtěl všechno vyjmenovat. Všichni převážně mladí pěvci jsou součástí promyšleného, herecky přesně rozehraného aranžmá, které, mimo jiné, do dětských dušiček v hledišti zasévá první povědomí o uměleckém řádu. Soudobém, žádná staroba!

Celý článek…

Kouzelný Ravel podle SKUTRu v Budějovicích, Romeo a Julie v Praze. Operní panorama Heleny Havlíkové

Uvádění oper pro děti patří k mimořádně náročným disciplínám. Obtíž začíná už výběrem vhodného titulu. V Jihočeském divadle zvolili operu-balet francouzského skladatele Maurice Ravela Dítě a kouzla, která měla premiéru v roce 1925 v Monte Carlu. Tato stručná, zhruba tři čtvrtě hodinová lyrická fantazie pro děti i dospělé se u nás (na rozdíl od jeho Bolera v tanečním ztvárnění, ale i další opery Španělská hodinka) objevuje zřídka. Vychází z jednoduchého příběhu: ve starém venkovském domě v Normandii se křeslo, hodiny, konvice, početní sešit, krb s ohněm, kočka i kocour nebo pohádková princezna, strom, veverka, žába či slavík vzbouří proti vzteklému klukovi, který jim ubližuje. Teprve když chlapec ošetří zraněnou veverku, vše se vrátí v naději, že i takový uličník dokáže projevit lítost.

Celý článek…

RECENZE: Něžná a poetická Ravelova féerie v Budějovicích

Doslova kouzelnou podívanou vytvořil tým režisérského dua SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský) z Ravelovy jednoaktové opery Dítě a kouzla se souborem Jihočeského divadla v Českých Budějovicích.

Skutrům se dokonale podařilo vystihnout podstatu Ravelovy opery prolínající realitu a surreálný svět i proniknout do dětské duše. Začíná to už vizuálně nádhernou a obrazivou scénou pokoje, kterým prorůstá zahrada, v níž jsou v zadním plánu umístěny bicí nástroje. A pokračuje vtipnými kostýmy, které nepopisným způsobem mění zpěváky v Čínský šálek, Křeslo, Vážku, Veverku, Hodiny či plápolající Oheň.

Celý článek…

Twice upon a time: Le Rossignol and Iolanta in Prague

Amid a steady diet of doom and gloom – From the House of the Dead to close out last season, and Norma to open this one – the National Theatre served up a palate freshener with a cheery double bill, Stravinsky’s The Nightingale and Tchaikovsky’s Iolanta. The latter proved to be the crowd-pleaser on opening night, but the opener was the real star of the evening, dazzling in its inventiveness and visual allure.

Celý článek zde…

The Conspirators of Pleasure

Everything you probably never wanted to know and wouldn’t dream of asking about sexual fetishes is answered anyway in „The Conspirators of Pleasure.“ Czech animator Jan Svankmajer, whose „Alice“ and „Faust“ won a considerable international following, takes something of a backward step with this bizarre fusion of surreal comedy, grotesquerie and psychosexual fantasy.

Everything you probably never wanted to know and wouldn’t dream of asking about sexual fetishes is answered anyway in “The Conspirators of Pleasure.” Czech animator Jan Svankmajer, whose “Alice” and “Faust” won a considerable international following, takes something of a backward step with this bizarre fusion of surreal comedy, grotesquerie and psychosexual fantasy. Mainly live-action third feature could enjoy some marginal travel on the strength of the director’s name, but looks unlikely to muster the audiences of its predecessors.

Celý článek.

Rigoletto v neoprénu, Popelka v kontejneru… Operní panorama Heleny Havlíkové

Jak dopadlo nastudování Verdiho Rigoletta v Moravskoslezském divadle Olomouc, Rossiniho Popelky v Národním a Weberova Čarostřelce v Plzni?

Moravské divadlo Olomouc vsadilo na diváckou jistotu a do repertoáru zařadilo nové nastudování Rigoletta Giuseppe Verdiho. Po úspěšném neobratném Oněginovi a nedotaženém Falstaffovi zde dostala znovu příležitost slovenská režisérka Andrea Hlinková se svou výtvarnicí Miriam Struhárovou (stejně jako u Falstaffa), která Rigoletta režírovala loni v březnu v Ústí nad Labem.

Celý článek…


© 2018 Olga Jelínková, soprano - všechna práva vyhrazena
| Grafika, CSS: Midasweb.eu | PHP: Jaroslav Mičan | CMS: Wordpress